Polsko slaví 100 let: Náš soused ctí odkaz minulosti víc, než kterákoli naše země
Polské slovo wiedźmin zná jen málo Čechů. V překladu je to zaklínač a v angličtině witcher. Jedna slavná počítačová hra, kterou znají desítky milionů lidí po celém světě, přitom nese právě jméno The Witcher. Mnozí z hráčů netuší, že je to dílo „Made in Poland“. Netuší, protože o Polsku si často myslíme něco úplně jiného, než ve skutečnosti je. Dokazuje to i 100 let od nastolení suverénního Polska, které připadlo na 11. listopad.
foto: Ministerstvo zahraničí Polské republiky
Například zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (ta sdružuje 36 ekonomicky rozvinutých států včetně česka) ze září letošního roku, označuje Polsko za „jeden z nejpůsobivějších příběhů růstu na světě“, který trvá nepřetržitě od roku 1991. Je to věc nevídaná, která dokazuje, jak se náš severní soud rychle mění. Zajímavé přitom je, že obyvatelé této země zůstávají nadále velmi úzkým způsobem spojeny se svojí historií, o jejíž výklad se vášnivě a rádi přou. Nikdo sice nezpochybňuje, že Polsko zažívá ve srovnání s minulostí mimořádně dobré a plodné časy, ale padají také otázky, jak mimořádně rychlá změna společnosti, odráží posledních 100 let?
Nešlo by to i lépe?
„Posledních sto let bylo pro Polsko velmi dramatických a není pochyb o tom, že pro většinu této doby byl osud pro nás poměrně nepříznivý. Když ale analyzujeme naši historii, musíme se ptát, kolik viny lze svalovat na osud a kolik viny je příčinou našich slabostí,“ řekl nedávno ekonom Witold Orłowski, rektor univerzity Vistula, která vznikla v roce 1996 a byla jednou z prvních vysokých soukromých škol po pádu komunismu v Polsku.
Profesor Orłowski vydal koncem října knihu Jiné Polsko? 1918–2018: Alternativní scénáře naší historie, ve které poukazuje mimo jiné na to, že často dominantní je v polské společnosti nedostatek schopnosti spolupracovat a definovat společné zájmy. Dodává, že tajemství úspěchu polské proměny v posledních dvou-třech desetiletích je jakýsi zázrak bezprecedentní spolupráce elit i široké veřejnosti alespoň v opravdu zásadních věcech, za které považuje členství v NATO a v Evropské unii.
Rektor Orłowski vidí ale budoucí úskalí jinde a má obavu, zda se právě vzhledem k posledním sto letům, dokážou Poláci dohodnout tak, aby situaci ustáli. „Stojíme na prahu nové, velké technologické a ekonomické revoluce. Země, které se k ní úspěšně připojí, udrží a posílí svoji hospodářskou a politickou pozici. Ti, kteří to nezvládnout, se ocitnou v bolestivé degradaci. My si s tím poradíme pouze tehdy, když správně diagnostikujeme své silné a slabé stránky, dokáže spolupracovat s cizinou a realizujeme další strategické kroky k modernizaci. V roce 1918 se Polsko zrodilo díky skutečnému zázraku. Dnes opět potřebujeme takový zázrak,“ prohlásil nedávno Witold Orłowski.
Ten je stejně jako sociolog Michał Łuczewski, členem Národní rady rozvoje, což je více než stočlenný poradní orgán polského prezidenta Andrzeje Dudy. Jenže Łuczewski vidí situaci jinak než Orłowski. Shoda panuje na tom, že ekonomické úspěchy jsou nesporné a země prochází velkou změnou. Nuance pohledu na vývoj společnosti jsou odlišné.
„Evropská unie nerozumí Polsku. Pro nás hraje daleko důležitější roli víra a tradice. Svým způsobem jsme v tom byli i na evropském poli vždy sami, odráží se to i v naší historii,“ vysvětloval mi letos v lednu při našem setkání Michał Łuczewski, který učí sociologii na Varšavské univerzitě a je také zástupce ředitele think tanku Centrum Myśli Jana Pawła II., které pečuje o odkaz názorů zemřelého papeže, který byl polským rodákem a nadále zůstává nezpochybnitelnou ikonou země.
Další pohled na polskou „stoletou“ proměnu nabízí Igor Janke, novinář, publicista a vydavatel. Ten i s odkazem na historii upozorňuje, že země zažívá „vnitřní válku“, kdy se sváří vláda a opozice a jejich příznivci. „V podstatě nikdy to nebylo jinak,“ vysvětluje Janke. Nabízí ale i jeden další pohled, který málo vnímají i Češi. „Poláci jsou nesmírně podnikaví a pracovití. Neustále se o něco snaží. Když jdete ve Varšavě po ulici, někdy cítíte, jak město vibruje, jak mnoho lidí vlastně nechodí, ale běhá za svým snem. Týká se to i velkých a malých firem. Poláci chtějí být tak úspěšní, jako Němci. Takže kromě války politické a společenské, je zde i nový, velký a důležitý fenomén, který je odlišný od naší minulosti – je zde pozitivní válka o úspěch,“ říká Igor Janke.
Co by bylo kdyby?
Bez ohledu na to, jak se dnes Polsko vyvíjí, kam spěje a jak je polská společnost rozdělená, letošní výročí 100. let nezávislosti, podobně jako nedávné výročí založení Československa, láká i k alternativnímu výkladu dějin. Náš severní soused je pro tento účel jako stvořený, protože v moderní době zažil hrůzy, utrpení a přemety, o kterých se českým zemím ani nezdálo.
Zkusme se proto podívat, jak Polsko ovlivnilo v posledních sto letech Evropu i nás. Jsou to často dějinné události, které nemají srovnání. Co by se třeba stalo, kdyby…
Kdyby nebylo velké bitvy u Varšavy v srpnu 1920. Polská vojska zde rozdrtila sovětskou Rudou armádu, která útočila na polskou metropoli. Porážkou Rusů byl zničen sen bolševiků o spojení s německými, či francouzskými komunisty a ovládnutí Evropy. Nevíme, co by se stalo, kdyby Poláci tehdy prohráli, ale dá se předpokládat, že i vývoj v předválečném Československu by mohl být jiný.
Právě Polsko je také nejvýraznějším symbolem děsivých hrůz druhé světové války a tragédie jménem holocaust, což si ale svět uvědomil až o mnoho let později. V Polsku žilo nejvíce Židů a právě proto zde Němci zřídili hlavní část své vyhlazovací mašinérie. Méně se už ovšem ví o plánované likvidaci polských elit. Polská paměť o válce je přitom pro mnohé na Západě i Východě trnem v oku, protože obsahuje zkušenost s okupací německou i sovětskou. Pro zemi, která měla čtvrtou největší spojeneckou armádu, to nebyl příběh se šťastným koncem – byla sice na straně vítězů, ale skončila pod další okupaci.
Kdoví, jak by se vyvíjel komunismus ve střední a východní Evropě, kdyby v roce 1980 nevzniklo nezávislé odborové hnutí Solidarita, které mělo kromě pracovních a sociálních požadavků, také politické nároky. O odvaze a odhodlání Poláků svědčí to, že na jaře 1981 měla Solidarita až 10 milionů členů, přičemž celkový počet obyvatel byl 36 milionů. Umí si někdo představit, že by se více než čtvrtina obyvatel tehdejšího Československa postavila otevřeně proti režimu? To u nás nebylo možné ani náhodou.
Obrovský dopad na věřící i nevěřící v totalitních evropských zemích mělo v říjnu 1978 také zvolení papeže Jana Pavla II., což byl polský katolický kněz Karol Wojtyła. Myslet si o tom může každý, co chce, ale právě to, že papežem byl Polák, daleko více ovlivnilo jeho jednání směrem k režimům, které utlačovali lidi, než kdyby to byl příslušník jiného národa.
100 let nezávislosti Polska: Poláci jsou jiní, než si většina Čechů myslí >>>
100 let nezávislosti Polska: Objevte turisticky zajímavá místa, kterými procházela historie >>>
Podobně jako Češi, mají také Poláci různé verze své národní hymny: Původní a zkrácenou, oficiální. Také ta polská původní má část, která se dnes už nezpívá. Přitom i slova z oficiální hymny nám mohou na rozdíl od sladkého Kde domov můj, znít tvrdě: Ještě Polsko nezhynulo, dokud my žijeme. Co nám cizí přesila vzala, šavlí si vezmeme zpět. Zkrácená verze dnes vynechává zmínky o nepřátelských národech, jako byli Němci a Moskalové (což je v Polsku hanlivé označení pro Rusy). Nezkrácená podoba se naopak zpívala pro zdůraznění vzdoru za komunismu v disentu a podzemních organizacích a zvláště v době po vyhlášení výjimečného stavu po vojenském puči v roce 1981. Z pohledu současníků je to už i v případě původní verze hymny jen minulost, protože Polsko prochází rychlou změnou a dívá se jinam. Jak se to projeví za dalších 100 let? Těžko říct, ale jedním si můžeme být jisti – Poláci budou vždy i kvůli tomu, co zažili, velmi výjimečným zjevem na mapě Evropy.
100 let nezávislosti Polska: Náš soused se proměnil víc, než kterákoli jiná země Evropy | Reflex.cz: 100 let nezávislosti Polska: Náš soused se proměnil víc, než kterákoli jiná země Evropy
Viliam Buchert19. listopadu 2018 • 11:30
foto: Ministerstvo zahraničí Polské republiky
Fotogalerie
6 fotografií
Polské slovo wiedźmin zná jen málo Čechů. V překladu je to zaklínač a v angličtině witcher. Jedna slavná počítačová hra, kterou znají desítky milionů lidí po celém světě, přitom nese právě jméno The Witcher. Mnozí z hráčů netuší, že je to dílo „Made in Poland“. Netuší, protože o Polsku si často myslíme něco úplně jiného, než ve skutečnosti je. Dokazuje to i 100 let od nastolení suverénního Polska, které připadlo na 11. listopad.
Druhý díl slavné počítačové hry s názvem The Witcher 2: Assassins of Kings (Zaklínač 2: Vrahové králů) dostal v květnu 2011 při své návštěvě Polska darem i bývalý americký prezident Barack Obama, který k tomu o tři roky později řekl: „Přiznávám, že ve videohrách nejsem moc dobrý, ale Witcher je skvělým příkladem polského místa v globální ekonomice.“
Wiedźmin, neboli Zaklínač, či Witcher, byl stvořen polskou vydavatelskou společností CD Projekt na základě stejnojmenných knih spisovatele Andrzeje Sapkowského, jehož dílo je přeloženo i do češtiny a dalšíc
Ozbrojené domobrany budou nezákonné. Nejde nás zakázat, tvrdí zakladatel jedné z nich
Radek Dragoun
Radek Dragoun
20. 9. 2019 5:30
Mají své velitele, často chodí v uniformách a jsou ozbrojení. Před spolky, které mají často v názvu výrazy jako domobrana, varuje Bezpečnostní informační služba a pravidelně je zmiňuje i zpráva o extremismu. Přestože jejich aktivita v posledních letech klesá, rozhodlo se je ministerstvo vnitra postavit mimo zákon. Za členství v nich by v budoucnu mohla hrozit pokuta 200 tisíc korun.
Muži s nášivkami Národní domobrany učili v roce 2017 střílet děti v Orlové.
Muži s nášivkami Národní domobrany učili v roce 2017 střílet děti v Orlové. | Foto: Facebook
Na fotce stojí uprostřed louky několik mužů staršího věku, kteří jsou oblečení v maskáčích. Většina z nich v ruce drží dlouhé zbraně. Podobných snímků je na sociálních sítích mnoho. Jde o nestátní ozbrojené spolky, milice a domobrany. Za cíl si dávají "bránit Česko" a jeho občany v momentech, kdy selžou bezpečnostní složky státu.
"Je pojistkou občanů proti zradě a selhání politických elit a bezpečnostních složek, kterých jsme byli v naší novodobé historii mnohokráte svědky. Národní domobrana vede občany k vlastenectví, brannosti a upevňuje jejich pouto k rodnému místu," píše na svých stránkách například spolek Národní domobrana.
Jejich cíle však bývají i odvážnější. Reportér slovenského Denníku N se před časem infiltroval mezi Československé vojáky v záloze. Byl svědkem toho, jak náčelnice štábu Andrea Krulišová představuje svůj plán teroristických útoků v Česku, po kterých by v zemi klesl počet obyvatel na sedm milionů. Terčem mají být liberálové, ti, které nazývá "pátou kolonou", nebo Romové.
Bezpečnostní složky zatím příliš nevěří, že k něčemu podobnému dojde, přesto jejich aktivity bedlivě sledují. "Aktivity paramilitárních a domobraneckých uskupení nepředstavovaly reálnou bezprostřední hrozbu pro demokratické základy či bezpečnost České republiky. Nedošlo k jejich radikalizaci či intenzivnějšímu užívání násilí, naopak poklesla aktivita i jejich bezpečnostní potenciál vlivem řady faktorů," uvádí se například v poslední výroční zprávě české kontrarozvědky.
reklama
Ministerstvo vnitra se přesto rozhodlo, že tyto skupiny postaví mimo zákon. Koneckonců ve zprávě o extremismu za druhé čtvrtletí letošního roku je označuje za bezpečnostní riziko.
"Navrhovaný zákon by měl jednoznačně stanovit, že v Česku jsou nelegální různé paramilitární struktury, které by si mimo právní rámec činily nárok na nahrazování, zastupování či doplňování jejího bezpečnostního systému," sdělil Aktuálně.cz ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
"Nikdo nám nebude nic zakazovat"
Za účast v takové skupině bude od roku 2022 hrozit až dvousettisícová pokuta. Českoslovenští vojáci v záloze, na které by mohl zákon dopadnout, pochopitelně snahu ministerstva vnitra odsuzují.
Související
BIS varuje před domobranami v Česku. Magory je třeba hlídat, upozorňuje Stejskal
Dětský vojenský tábor
14:00
"Nejsme registrovaným spolkem, nejde nás zakázat. Jsme svobodným hnutím a sdružujeme občany České a Slovenské republiky, kteří sloužili v Československé lidové armádě většinou jako vojáci základní služby. Dva roky života jsme věnovali své vlasti a to jediné, co nám stát za to dal, je vojenský výcvik a vojenské knížky. Nikdo nám nebude nic zakazovat," řekl Aktuálně.cz Ondřej Hrčiak, který se představil jako zakladatel Československých vojáků v záloze.
Třiapadesátiletý otec pěti dětí o sobě tvrdí, že zbraně nikdy neměl rád. "Ze všech sil se snažím doufat, že je v Čechách a na Slovensku nebudeme brzy potřebovat," dodal Hrčiak, který je v soukromém životě grafikem na volné noze.
Myslivců se zákon nedotkne
Ministerstvo se však v důvodové zprávě s argumentem Hrčiaka vyrovnává. Počítá s tím, že některé domobrany nejsou oficiálně registrované. Zákon by se měl tedy dotknout i těch, které existují pouze neformálně. Pro posouzení bude důležité zejména to, jestli skupina bude mít nějaké politické či společenské cíle, které je schopná prosazovat i ozbrojenou formou. Nebude přitom podstatné, jestli členové milicí drží zbraně legálně.
Související
Čech bojující za separatisty na Donbase přišel o nohu. Tohle je jednoduše válka, říká
Pavel Botka
Zákon tedy v žádném případě nedopadne například na myslivce či sportovní střelecký klub. "Ozbrojenou skupinou však není ani například branný spolek, který organizuje výuku a výcvik ve střelbě fakticky ve formě vojenského výcviku, pokud jeho cílem je toliko zvyšovat znalosti a dovednosti svých členů, a nikoliv ozbrojenými prostředky prosazovat svou společenskou agendu," uvedlo ministerstvo v návrhu.
Bez obav mohou zůstat také například airsoftové kluby či zájmové organizace sdružující držitele zbraní za účelem podpory práva na vlastnictví, držení a nošení zbraní, ujišťuje vnitro.
Domobrany chtěly bojovat s Ruskem proti NATO
Odborník na extremismus Miroslav Mareš tvrdí, že zákon přichází v době, kdy paradoxně dochází k poklesu rozvoje podobných spolků. Nejaktivnější byly v letech 2015 a 2016, kdy nejsilněji probíhala migrační krize a kvůli dění na východní Ukrajině byla vyhrocená mezinárodní situace. "Řada lidí měla pocit, že bude bojovat v případě války s Ruskem proti NATO, což v současné době asi není na pořadu dne," řekl Mareš.
Právě příklon k Rusku je alespoň pro ty nejpočetnější domobrany charakteristický. Nakonec některé Čechy, kteří na Donbasu bojují na straně separatistů, pojí s představiteli těchto domobran úzké vazby. To je i případ Pavla Botky, který před časem přišel v bojích o nohu, o čemž Aktuálně.cz informovalo.
Související
Ondráček na Ukrajině slavil výročí Doněcké republiky. Dělá ostudu, říká Petříček
Ondráček
1:22
Jedna z hlavních představitelek Národní domobrany Nela Lisková dokonce v Ostravě založila Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a jmenovala se honorární konzulkou. Soud však ambasádu samozvané republiky, kterou založili separatisté na části ukrajinského území, před dvěma lety zrušil.
Pokud se podaří ministerstvu vnitra zákon prosadit, protizákonná bude pravděpodobně i Národní domobrana, ve které Lisková působí. Politolog Mareš upozorňuje na to, že postavení těchto skupin mimo zákon může vést k tomu, že budou působit skrytě. "Mohou zajít více do podzemí, být skrytější a nebezpečnější," varuje Mareš.
Zároveň však dodává, že pro tato uskupení je leckdy důležitější jejich prezentace než reálná činnost, o čemž svědčí i množství fotek, které umísťují na internet. "Potřebují ukazovat, že existují. V tomto směru zákon zastaví propagandistický efekt, který je důležitý pro prokremelské působení. Ukazují, že tady existuje opoziční síla, která je ochotná se postavit proti státu v případě angažmá NATO proti Rusku," dodal Mareš.
Ozbrojené domobrany budou nezákonné. Nejde nás zakázat, tvrdí zakladatel jedné z nich - Aktuálně.cz: Ozbrojené domobrany budou nezákonné. Nejde nás zakázat, tvrdí zakladatel jedné z nich Radek Dragoun 20. 9. 2019 5:30 Mají své velitele, často chodí v uniformách a jsou ozbrojení.
Ukládejte si věci na později
Ukládejte si odkazy, videa, místa a další. Uložené položky uvidíte jenom vy, dokud se nerozhodnete je sdílet.
Ukládání všeho možného
Kdykoli chcete něco uložit, stačí otevřít nabídku u příspěvku a vybrat Uložit.
Jak najít, co jste si uložili
Po uložení se na uložené položky můžete podívat tak, že kliknete na Uloženo v části Oblíbené.
Vítá Vás CzechoSlovakia infoBlok Zemský přeshraniční Magazin. Kulturní infoweb, zpravodajský server obyvatel zemí Čehy, Morava, Slovensko a Slezsko.
Žádné komentáře:
Okomentovat